Historie Katolického domu

Ve 20. letech minulého století se v Dačicích rozvíjel spolkový život různě zaměřených skupin obyvatelstva. Výjimkou nebyli ani dačičtí katolíci, kteří vyvíjeli jak kulturní, tak sportovní i společenské aktivity. Velmi činorodý byl např. orelský ochotnický soubor a také sportovní složka Orla. Protože katolická veřejnost postrádala vlastní prostory pro činnost, vznikla v roce 1928 Společnost lidového domu, která následujícího roku zakoupila domy č.p. 49 a 50 na Palackého náměstí.

Ve 30. letech byly zbourány některé nevyhovující objekty a probíhaly přípravné práce pro stavbu nové budovy. Investorem stavby se stala Raiffeisenova záložna a samotná stavba byla zahájena v květnu 1938. Průběh prací organizačně zajišťovalo Družstvo pro vybudování a udržování Katolického domu v Dačicích.

Částečná kolaudace proběhla 1. září 1939, veškeré stavební práce byly dokončeny v průběhu září. Povolení k užívání vydal OÚ v Dačicích a bylo platné od 7.12. 1939. Náklady na stavbu činily 500.000,- Kč, přičemž největší zásluhu na úspěšné realizaci stavby měli starosta Raiffeisenky a Jednoty Orel p. Antonín Kříž a dačičtí kaplani P. Nebojsa a P. Dvořák.

Novostavba svému zamýšlenému účelu dlouho nesloužila. V období 1939 až 1941 byl velmi aktivní (a také úspěšný) divadelní soubor pod režijním vedením P. Ludvíka Horkého, který v té době nastudoval několik převážně vlasteneckých her. Rovněž byla hojně využívána tělocvična. Již v listopadu 1941 však byla činnost orelské organizace zastavena. Další spolková činnost byla koncem roku 1944 a počátkem roku 1945 paralyzována umístěním válečných uprchlíků v budově.

Po skončení války spolky svou činnost obnovily. Objekt však až do začátku května 1946 využívala Čs. armáda, která v něm způsobila značné škody. Přesto probíhala v domě opět cvičení a především ochotnická činnost. Atmosféra ve společnosti však již aktivitám katolicky orientovaných lidí nepřála. Spolek z důvodu opatrnosti deklaroval, že budova bude sloužit účelům všech politických stran Národní fronty.

Po roce 1948 začala prostory sálu využívat komunistická moc ke svým účelům. Konaly se zde akce jako vzpomínka na V. I. Lenina při příležitosti 25 výročí jeho úmrtí nebo okresní konference KSČ. Od roku 1956 začala budova sloužit jako kino a v roce 1957 byly provedeny za tím účelem významné stavební úpravy sálu. V 50. letech Katolický dům také přišel o většinu inventáře, který byl "rozpůjčován". V roce 1959 bylo rozhodnutím ONV Dačice zlikvidováno Družstvo pro vybudování a udržování Katolického domu v Dačicích a objekt přešel do vlastnictví MNV Dačice.

Zásadní změny přinesl až polistopadový vývoj. V roce 1991 byl znovuobnoven Spolek pro vybudování a udržování Katolického domu v Dačicích, kterému byl v roce 1998 dům z rozhodnutí zastupitelstva města navrácen. Dům opět ožil spolkovými aktivitami, ačkoli po necitlivých stavebních zásazích z dob vlády KSČ v provizorních podmínkách.

K velké a zásadní rekonstrukci došlo v letech 2012 - 2013, kdy dům získal nejen mnoho ze své původní krásy, ale byl také výrazně zmodernizován.

Historické fotografie

  • Dačice - po roce 1910
  • Katolický dům - 50. léta 20. století
  • Ochotnické představení Naši furianti - duben 1940
  • Původní projekt přízemí Katolického domu